Nový regálový systém v exportním skladu Plzeňského Prazdroje.

V Plzeňském Prazdroji se věnuje vývozu do zahraničí nadstandardní péče. Exportní část centrálního skladu má v rámci zajištění celé logistiky podniku dvě zvláštnosti. Za prvé se zde využívá WMS systém, za druhé tady byl nainstalován na míru řešený spádový a push-back regálový systém od firmy BITO. Důvodem byla zejména potřeba rozšířit kapacitu, zvýšit přehlednost operací, zabezpečit dodržování expirace produktů a zachovat jejich kvalitu a stabilitu fixace.

S výstavbou nové stáčírny vznikl v Plzeňském Prazdroji nový centrální sklad firmy. Plnicí linky produkují pivo a pivní nápoje v plechovkách, PET lahvích, skleněných lahvích v kartonech a v přepravkách. S centrálním skladem je stáčírna, kde se plní na import i na export, propojena válečkovými dopravníky. Po přesunu do skladu odebere vysokozdvižný vozík paletu s výrobky a přesune ji buď do části skladu určené pro domácí trh, nebo na vývoz. Asi 85 až 90 % piva a pivních nápojů se vyrábí v Plzni, zbytek, jako jsou různé speciály apod., se vyrábějí v jiných závodech a dovážejí se pak v kamionech do centrálního skladu.

SPÁDOVÝ REGÁL

Prazdroj

Vzhledem k rozšíření produktového portfolia potřeboval Prazdroj navýšit kapacitu exportního skladu. Firma se rozhodla využít prostor i na výšku a v roce 2009 vypsala výběrové řízení na dovybavení skladu. Zvítězila společnost BITO, která následně dodala na míru „šitý" spádový regálový systém a na menší ploše ještě push-back regálový systém.

Zatímco v klasických blokových skladech, jaký byl dříve i v této exportní části, se přepravky nebo plechovky stohují do třech vrstev, kartony pouze do jedné, maximálně dvou. Protože hlavní část vývozu firmy do zahraničí tvoří právě kartony, byl exportní sklad především z hlediska kapacity málo efektivní.

Po instalaci nového spádového regálu se kapacita zvýšila o zhruba 26 %, čímž se snížila potřeba využívat externí skladové prostory v okolí. Pod spádovým regálem, který má tři úrovně, se ještě mohou skladovat zbytkové palety. „Získali jsme zhruba 40 kamionů zásob navíc oproti tomu, kdyby vše stálo na zemi," vysvětluje Stanislav Salák, vedoucí oddělení plánování logistiky závodu Plzeňského Prazdroje.

Dalším důvodem pro pořízení regálů bylo snadnější dodržování režimu FIFO (first-in-first-out) a tím expirací výrobků. Třetím přínosem pak mělo být zachování kvality výrobků. „Tím že se výrobky stohují, můžou se zdeformovat. Když se ale skladují nezávazně na sobě, kvalita balení je zaručená taková, jaká vyjede z linky nebo přijede z kamionu," doplňuje Stanislav Salák. Některé produkty určené na export se totiž v Plzni nevyrábějí; do centrálního skladu se musí dovézt, čímž přibývá další manipulace a riziko poškození.

Spádový regálový systém je navržen tak, že jedno pole zhruba odpovídá kapacitě jednoho kamionu. Pivo stočené pro jednoho zákazníka tudíž čeká na transport většinou v jedné řadě regálového systému. Tím se zjednodušuje expedice, snižuje se chybovost a minimalizuje množství reklamací. Exportní zboží stočené do zásoby se sice zpravidla skladuje ve více řadách, je ale i tak v regálech jednoduše identifikovatelné. Navíc je oproti produktům s určenou expedicí v menšině.

PUSH-BACK

Nejmenší výrobní jednotka je kolem 30 palet, například zboží dovezené z jiné výrobny nebo pivní speciály jsou po 8 až 10 paletách. Pro tyto menší šarže je proto určen další systém od firmy BITO – push-back regál. Palety, v tomto případě až čtyři za sebou a ve třech patrech, se zatlačí do regálu po válečkových dopravnících s protisklonem, po odebrání první palety sjedou ty zadní zpět ke kraji regálu a další paleta je tak opět připravena k vychystání. Zadní palety nejsou přímo přístupné. Vychystává se tak de facto v režimu FILO (first-in-last-out), což v případě menších šarží není u rychloobrátkového zboží na překážku.

Push-back regál se zde tedy využívá pro zboží, které se exportuje v menších objemech. To pak nepřekáží v dlouhých řadách spádových regálů, ani na volné ploše. „Tato část skladu je tak využita lépe, než kdybychom měli pro určité zboží definovanou řadu třeba na 90 palet, ale bylo by jich tam osm," říká Stanislav Salák. V logistických centrech, kde se skladuje bez regálů pouze v blokových skladech, je plocha pro jednu položku definována většinou na několik desítek palet v řadě. Výhodou push-back regálu je zde zejména jednoduchá identifikovatelnost, přehlednost a využití prostoru.

WMS

Exportní část centrálního skladu Plzeňského Prazdroje je navíc vybavena WMS systémem. Výrobky určené na vývoz tedy přicházejí z linky již označené SSCC kódem. Sklad produktů určených na tuzemský trh prozatím systémem řízení skladu nedisponuje, v současnosti se však plánuje studie proveditelnosti. „Je to ale celkově tak nákladné, že nevíme, jestli to pro nás bude mít při té rychloobrátkovosti až takový benefit," dodává Stanislav Salák s tím, že takový projekt by se musel zároveň zabývat i některými souvisejícími překážkami, jako je fixace na paletě a vhodné umístění identifikační etikety. Podle něj jde v tomto případě spíše o kvalitu a spolehlivost logistických operací než o rychlou návratnost.

REGÁL PRO PET LAHVE

Protože se v Plzni loni začalo pivo stáčet i do PET lahví, přibyl ve skladu ještě jeden spádový regálový systém. Ten navýšil kapacitu oproti původnímu blokovému skladu asi o 27 %. Stohování palet s pivem v plastu v blokovém skladu by mohlo výrobky poničit. Nejen že jsou plastové lahve méně odolné, navíc se nahoře zúžují. PET lahve jdou ale převážně na tuzemský trh. V zahraničí pivo v plastu příliš oblíbeno není, navíc se ven vyváží hlavně Pilsner Urquell, který se zatím bohudík v PET lahvích neprodává.

Jednou ročně provádí BITO povinné revize regálů. „Servis regálových systémů funguje bez problémů plus jsme domluveni, že se určitá místa vždycky prověří speciálně. Například proto, že jsou regály dlouhé a s nákladem tedy velmi těžké, obsahují dopravníky brzdné válce," ukazuje Stanislav Salák. Kdyby se řada palet rozjela příliš rychle, poslední paleta spádové řady by mohla dostat náraz, který by mohl hnout nákladem mimo paletu. Proto brzdné válce, které mají větší průměr než ostatní, tok palet neustále zpomalují. Vzhledem k tomu, že jsou vystaveny větší zátěži, kontrolují se proto se zvláštním zřetelem.

UNIVERZÁLNÍ PRŮCHOD

Jelikož byly regálové systémy vyrobeny na míru podle požadavku zákazníka, jsou uzpůsobeny tomu, aby jednotlivými kanály prošly všechny typy palet, které Prazdroj využívá. „Tento systém je ještě specifický tím, že je ke konci průběžného regálu separace, která drží předposlední paletu," upozorňuje Michal Beneš, obchodní ředitel BITO skladovací technika. V okamžiku, kdy se poslední paleta (směrem z kopce dolů) odebere, povolí separační zarážka, která uvolní další paletu. Ta najede do volné pozice, zmáčkne klapku, která opět vysune separační zarážku, a oddělí tak znovu ostatní palety.

Tento spádový regál pojme až 28 palet v jednom kanálu (nejtěžší paleta má necelou tunu), což je již poměrně nadstandardní délka, přičemž skon bývá 3 až 4 %. Kvůli dostatečnému snížení tlaku jsou zde proto dvě separace.

„Marketing vytváří neustále nový design a nové obaly. Plechovky, petky, kartony – všechno kromě piva v přenoskách je vlastně náchylné k poškození, proto také využíváme regály," říká Stanislav Salák. Vzhledem k tomu, že firma dále rozšiřuje své produktové portfolio, zvažuje nyní pořízení dalšího regálového systému. (Radek Novotný, Logistika)